Obora a zámeček

Jednou z významných dominant našeho kraje je lovecký zámeček rodu Kinských, nacházející se v Žehuňské oboře nad rybníkem. Základy této rozsáhlé obory položili již Pernštejnové před polovinou 16. století. Obora byla udržována i během správy královskou komorou, avšak třicetiletá válka její rozvoj zastavila a způsobila její zánik.

Obnovy se dočkala v roce 1719 zásluhou Václava Norberta Oktaviána Kinského. Největšího rozkvětu a věhlasu dosáhla za Františka Ferdinanda II. Kinského. Péče o oboru se tehdy ujala i jeho manželka Kristýna z Lichtenštejna. Nechala vybudovat reprezentativní lovecký zámeček a kapli sv. Ferdinanda s poustevnou a zvoničkou. O její hluboké vazbě k místu svědčí i to, že si přála být pohřbena právě zde – po její smrti ve Vídni roku 1819 byla pochována v kapli sv. Ferdinanda.

Obora se rozprostírá na protáhlé vyvýšenině asi šest kilometrů západně od Chlumce nad Cidlinou. Je dlouhá přibližně 5,5 km a v nejširší části měří asi 2 km. Její terén pozvolna stoupá od severu k jihu, kde je zakončen strmým srázem. Při úpatí tohoto svahu vede železniční trať a pod ní proudí řeka Cidlina v údolí dlouhém téměř šest kilometrů. Přehrazením tohoto údolí severně od obce Žehuň vznikl Žehuňský rybník.

Lovecký zámeček je patrová stavba, obrácená jižní fasádou ke srázu a severní do nádvoří, které dnes tvoří mladší přístavby bývalého lesnického učiliště. Severní průčelí má před středním rizalitem sloupový portikus s terasou, z níž se vstupuje do hlavního zámeckého sálu. Po obou stranách portiku vede dvouramenné schodiště. Původní polopatro bylo dřevěné se zdobenými trámky imitujícími hrázdění. Tam, kde dnes stojí televizní antény, bývala kdysi zvonička se sedlovou stříškou.

Autor projektu ani přesné datování stavby nejsou známy. V 19. století byl zámeček přestavěn v novorenesančním stylu, v literatuře je někdy označován jako „švýcarský nádražně-horský styl“. Takto jej známe i dnes – bohužel je v současnosti prázdný a čeká na opravu. Z místa je nádherný výhled jižním směrem k Železným horám.

Do oplocené obory se vstupovalo dvěma hlavními branami. Východní vstup od Chlumce nad Cidlinou tvořila Bludská brána, postavená v roce 1774. Odtud vedla dlouhá alej do středu obory, kde se na nezalesněném prostranství nacházelo několik dřevěných staveb a zděný lovčí dům. Z různých směrů sem směřovaly další aleje – jedna z nich vedla krátce i k zámečku. Dnes je nejčastěji využívána Kněžičská brána od severu, z hlavní silnice mezi Chlumcem nad Cidlinou a Poděbrady. Obě brány mají mohutné zděné pylony s loveckými motivy.

Obora, známá také jako Chlumecká, má rozlohu přibližně 119 hektarů.

V roce 1948 si Zdenko Radslav Kinský uvědomil, že odpor vůči nastupujícímu komunistickému režimu je marný. Nabídl proto státu celý svůj majetek s podmínkou, že jeho rodina bude moci v oboře žít a hospodařit. Rodina se sem skutečně přestěhovala, ale už v červenci téhož roku byl veškerý jejich majetek, včetně obory, znárodněn.

Za minulého režimu sídlila v zámečku střední lesnická škola s internátem, což zásadně narušilo historický a architektonický ráz stavby.

V současnosti je zámeček prázdný. V jedné z přilehlých budov však funguje hotel Obora a italská restaurace. Vlastníky obory jsou bratři Giovanni a Pio Kinští dal Borgo, kteří založili akciovou společnost Kinský dal Borgo.

Nevšední pohled na oboru a zámeček se naskýtá jak od Žehuňského rybníka, tak z nově vybudované dálnice D11.