Nový kostel měl jednoduchou architekturu — obdélnou loď s plochým stropem a presbytář zaklenutý křížovou klenbou. Interiér kostela se dochoval v původní podobě dodnes. Exteriér však prošel romantizující přestavbou po roce 1860, při které byla nízká dřevěná zvonice nahrazena novou věží. Tuto přestavbu vedl stavitel Míča, pro nějž se jednalo o jedno z nejzajímavějších a zároveň nejneobvyklejších děl.

Interiér kostela zůstal prakticky nedotčený, ale vnější podoba byla proměněna výrazným způsobem. Nově byla přidána dvojice půlkruhově zaklenutých oken, spojených členitou římsou — prvkem typickým pro anglickou gotiku. Největší pozornost však poutá západní věž, která pravděpodobně vznikla na základech pozdně barokní stavby.

Zvláště zajímavé je zvonové patro, které je otevřené trojicemi vysokých, úzkých oken v palladiánské kompozici. Věž zakončují stupňovitě stoupající štíty a nárožní věžičky. Z těchto věžiček vystupují jemné, pouze částečně vedené přípory kruhového průřezu, které končí pod úrovní prvního patra věže.

Zvony v kostele pocházejí z dílen kutnohorských zvonařů – Daniela Drštíka (1525) a Wondřeje Kotka (1577). Oba byly zprovozněny kampanologem Mgr. Petrem Váchou z Národního památkového ústavu, který na ně 23. května 2006 – při návštěvě královéhradeckého biskupa Mons. ThLic. Dominika Duky – slavnostně zazvonil.

Slavnost měla významný společenský rámec – zúčastnila se jí Vysoce urozená paní hraběnka Anežka Kinská, dále císařští úředníci a pan Rudolf Petriz, ředitel chlumeckého panství, společně s dalšími patronátními zástupci.

Při této příležitosti pronesla uvítací řeč dvanáctiletá dcera Václava Štěrby z Choťovic a následnou děkovnou řeč přednesla dcera Jána Dymeše, rovněž z Choťovic. Paní hraběnka obdarovala dceru Václava Štěrby krásnou modlitební knihou, jako výraz uznání za její vystoupení.

Díky iniciativě Občanského sdružení „Pro Choťovice“ byl kostel Narození Panny Marie dne 24. června 2006 oficiálně prohlášen kulturní památkou Ministerstvem kultury České republiky.